Mám chuť psát dopis, ale komu?
Mám chuť psát dopis... domů.
Kapka inkoustu a slz spoustu,
Kapka inkoustu se slovy dorostu.
Papír je roztřesený, obrazců na něm není.
Papír je roztřesený, myšlenek zahalení.
Dopis - slova v řádu
Ruka brázdí vlnu na polovinu,
Ruka brázdí vlnu, smrskne vinu.
Hlava pryští fláky, ošumělé braky.
Hlava pryští fláky, hon na mraky.
Vprostřed těla, vidím skrz les.
Vprostřed těla, kdo mě vynalez?
Dopis - stopa na mokřadu.
středa 22. června 2011
úterý 14. června 2011
Vlak
Ještě světélko na mě nesvítí,
ještě vůz na mě se neřítí.
Kráčel jsem smutný ulicí,
zlé věci honily se mi palicí.
Zblízka si prohlížím koleje,
na nebi svítí troleje.
Věci jsem dělal s puncem,
řešit je teď budu koncem.
To se pán v kabině poměje,
má tvář ve stovce na něj se usměje.
Proč pocity zdají se klikaté,
a slepé ulice tak špičaté.
Hraju si s pocity v duchu,
čekám na poslední závan vzruchu.
Chytrý radí mávnutí rukou,
Zřejmě jim na uších srdce tlukou.
Rytmus mává mi na čas,
šmikne mi hlavičku navlas.
Odjedu prvním vlakem,
hravě se vyrovnám s tlakem.
Pražce už kolem mě dunějí,
jede to po druhé koleji.
Směji se myšlence prosté,
bylo to řešení sprosté.
ještě vůz na mě se neřítí.
Kráčel jsem smutný ulicí,
zlé věci honily se mi palicí.
Zblízka si prohlížím koleje,
na nebi svítí troleje.
Věci jsem dělal s puncem,
řešit je teď budu koncem.
To se pán v kabině poměje,
má tvář ve stovce na něj se usměje.
Proč pocity zdají se klikaté,
a slepé ulice tak špičaté.
Hraju si s pocity v duchu,
čekám na poslední závan vzruchu.
Chytrý radí mávnutí rukou,
Zřejmě jim na uších srdce tlukou.
Rytmus mává mi na čas,
šmikne mi hlavičku navlas.
Odjedu prvním vlakem,
hravě se vyrovnám s tlakem.
Pražce už kolem mě dunějí,
jede to po druhé koleji.
Směji se myšlence prosté,
bylo to řešení sprosté.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
